Hra a tvůrčí činnost si dokáží u našich nejmenších poradit s poruchami chování, agresivitou, úzkostí i vnitřními konflikty. Co je to arteterapie a jak pomáhá dětem zvládat stresové situace prozrazuje v rozhovoru pro Pravdu dětská psycholožka a odbornice na arteterapii Bronislava Plešková.

Hra a tvoření je pro děti přirozené.
Jaké druhy arteterapie známe a které z nich jsou nejpopulárnější?

Arteterapie může probíhat různou formou. Základní dělení je na arteterapii, kde se využívá spontánnost a tematická výtvarná tvorba, také na individuální a skupinovou arteterapii. Další dělení bychom mohli vymezit jako arteterapii aktivní a pasivní. Při aktivní klient tvoří, vzniká artefakt a při pasivní jde o vnímání umění jako takového a emoce s ním spojené. Pasivní arteterapie se dá realizovat i formou návštěv galerií a následnými rozhovory.

Jaké oblasti umění pokrývá pojem arteterapie, omezuje se jen na výtvarné umění?

Arteterapie za zaměřuje na výtvarné umění. Ostatní druhy umění, například hudba, divadelní umění, mají své vlastní terapeutické přístupy jako například muzikoterapie či dramatoterapia. Často se však tyto přístupy prolínají a tak i uměleckou výtvarnou tvorbu může doprovázet pohyb nebo hudba.

Pokud se díváme na arteterapii z hlediska jejích léčebných účinků, jistě si své místo najde i při léčbě dětí.

Bylo by krátkozraké si myslet, že na práci s dětmi je možné použít jen jednu intervenční metodu. Psycholog by měl být zorientovaný v různých směrech, které jsou při práci s dětmi vhodné. Tam patří například Hrovat terapie, arte či muzikoterapie, práce v terapeutickém pískovišti a podobně. Psycholog už pak v kontaktu s dítětem musí mít něj nastavené senzory a vědět, který přístup nebo kombinace přístupů bude pro daného dětského klienta nejvhodnější. Hra, tvoření jako takové je pro dítě přirozená činnost. Proto se při práci s dětmi využívá právě mnoho expresivních prvků a děti v symbolické podobě mohou zpracovávat své potíže.

Čím se odlišuje arteterapie dětí a starší generace?

Při starší generaci třeba rozlišit, zda pracuji s mentálně zdravými seniory nebo seniory, kde se již začal degenerativní proces. Ze zkušeností mohu říci, že například senioři s Alzheimerem byly k tvorbě otevřenější než senioři zdraví. Pravděpodobně se v dospělé populaci ohlásí jakýsi kontrolní mechanismus: „Mně to nejde …, to není pro mě …, naposledy jsem kreslil ve škole …, to jsou aktivity pro malé děti …“ a podobných prohlášení a důvodů proč „ne“ bychom našli mnoho. Pokud se však člověku, který skupinu seniory vede, podaří je motivovat, je arteterapie výborný terapeutický nástroj i pro ně. Chci však upozornit, že arteterapie opravdu nejsou workshopy, kdy s výsledkem jdeme na vánoční trh a ani omalovánky. Arteterapii by měl vést opravdu odborník.

Zkusme si představit jak vlastně vypadá kurz či hodina arteterapie a jak se do ní děti zapojují?

V našem centru skutečně uděláme z času na čas i kurz arteterapie, ačkoli v posledních letech se více orientujeme na artefiletiku a snažíme se jí dělat osvětu. Při artefiletike jde o výchovu uměním a podporu, rozvoj zdravého jádra osobnosti. Artefiletika je specifickou oblastí výtvarné práce s dětmi, při které využíváme zejména tvořivost a zážitek. Stojí na pomezí arteterapie a výtvarné výchovy. Spolu s arteterapii má společného zaměření na sebepoznání. Tato metoda více směřuje k oblasti emoční inteligence a rozvoji sociálních kompetencí dětí.

Je terapie výtvarným uměním vhodná pro každého klienta?

Každého klienta se snažíme nejdříve poznat a zjistit, zda arteterapie je pro něj vlastně vhodný nástroj. Nehodí se na každého. Teprve po úvodních setkáních a screeningu zvažujeme, který model by byl nejvhodnější. Pokud to je arteterapie, tak tam je mimořádně důležitý proces tvorby, na konci kterého vznikne artefakt. Ten je irelevantní z estetického hlediska, neexistují polarity jak hezké a ošklivé. Následně by se měl uskutečnit dialog mezi klientem a terapeutem. Dialog se má věnovat právě procesu změny, kterým klient prochází. U dětí je to o něco jiného, ​​protože dialog lze vést výrazně jednodušší. No samotný proces hry či tvoření má léčivý potenciál, a to je to nejdůležitější.

Jaké zdravotní účinky (psychické i fyzické) může mít arteterapie na děti?

Při arteterapii se setkává vnější svět se světem vnitřním. Arteterapeutická výtvarná tvorba nejenže obohacuje naši tvořivost a podporuje sebauzdravovacie procesy, ale může dětem a jejich rodičům pomoci lépe porozumět sobě samému – jaké jsou jejich zaběhnuté vzorce chování. Proces probíhá v určitém komplexu terapeutických intervencí, ať už jde o Hrovat terapii, arteterapii, dramatoterapiu a podobně. Celý proces změny se však musí dít v bezpečném vztahu terapeut – dítě, resp. rodinný systém, ve kterém se dítě pohybuje.